Protestantská etika – otázka spasení a podnikatelských ctností, trh jako nový morální jev, nová dimenze individualismu a rozpornost dobra.

Max WEBER, Protestantská etika a duch kapitalismu

V kapitalismu nemáme peníze proto, abychom zbohatli, koupili si drahé věci, ale jsou smyslem o sobě. Nesmí se utratit, ale znovuinvestovat.
Mapuje 16. století, analyzuje údaje, které jsou obsaženy v dokumentech. Švýcarsko, Holandsko, Anglie, USA - z hodnotového hlediska jsou charakterizovány protestantským náboženstvím.

Le Goff

Delumeau
Dva představitelé francouzská historické školy. Námitky proti Weberovy. Zlepšením hospodářských poměrů se mění hodnoty společnosti.
Být na zemi je zanedbatelné, člověk se musí připravovat na život, který bude následovat. Když už jsme tady, tak to musí mít nějaký důvod. My jsme povoláni k tomu, abychom byli tady na zemi. Jsme povoláni, abychom plnili nějaký účel, úkol. Jsem jednou učitel (a toto povolání se dědí) tak důvodem je, abych co nejlépe vykonával to, čím jsem povolán Bohem - učit. Bůh tak rozhodl. Měnit povolání je nežádoucí, je to hřích proti boží vůli.
Spor o predestinaci (před určením): my jsme tady proto, abychom plnili úkol na zemi, který nám zadal Bůh. 1. závěr: úspěšnost povolání se měří majetkem, mocí. Tzn. bohatí jsou vyvolení, chudí jsou zatracení Bohem. Job - není to 100 % není to konečné stanovisko. Dnes jsem bohatí, ale zítra to může být jinak, přijde bouřka a všechny lodě se potopí.
Jsme bohatí a Bůh nás může svrhnout tak, že budeme chudí.
Jsme chudí, když neztrácíme víru, může se stát, že zbohatneme.

Toto je vznik kapitalismu, tržního systému.

Jsi-li bohatý, musíš pracovat dál, aby tě bůh nesvrhl. Jde tedy o naprostou aktivitu, dynamiku. Zahálka se stává hříchem. V duchu této protestantské etiky se jakákoliv zahálka stává hříchem. V Anglii po nástupu protestantské etiky zmizelo umění (bylo považováno za zahálku). Měřítkem úspěchu jsou peníze a naším posláním je rozmnožovat bohatství, ne abychom si ho tady užili.
Dadák, dědeček měl firmu na pražení kávy. Já jsem se narodil do rodiny, která se zabývá pražením kávy, mým posláním je se této práci věnovat. Vydělané peníze nemohu utratit proto, abychom je utratili. Když je vydělám, musím je investovat zpátky do svého povolání, do své firmy. To je Boží příkaz, abychom je zpátky investovali a neutratili za blahobyt.

Toto je v počátcích velmi účinný psychologický systém motivace ke stabilitě kapitalistického systému.
Duch protestantismu vede k: Pocit osamělosti a hořkosti. Člověk je v neustálé nejistotě. Strach. Jsem jenom já a Bůh. Atmosféra osamělosti, člověk může spoléhat pouze na sebe a na svoje vlastní síly.
Tvrdost vůči druhým lidem. Dříve před kostelem seděli žebráci. Protestantský podnikatel je nemůže dát žebrákovi, žádná almužna. On je poslán, aby je utratil za své podnikání. Dokonce nemůže jít ani do divadla. Zabyl by čas, kdy by mohl pracovat, vydělat peníze (time is money). Kdybych utratil penci ze divadlo nebo žebráka, vzdal bych se ne 1 pence, ale dalších pencí, které bych mohl v budoucnosti dále rozmnožit. 1 Pence v sobě obsahuje embrya budoucích centů, když je utratím, tak toto embryo zabiji. Je to hrozný hřích.
Kdybych peníze uložil na knížku, peníze by mi přinesly nějakou částku.

Dodržování tohoto kodexu je vysvětlován pragmaticky: může to být hřích před bohem, ale také jsme zabyly tato embrya budoucích peněz.

Chceme-li podnikat, potřebujeme podnikat. Abychom jej dostali, musí se žadatel zdát poctivým a důvěryhodným. Je užitečné být považován za poctivého, ale jenom tolik, abychom byli hodni získání úvěru. Všechno je velmi pragmaticky zakotveno (ne víc, ale jenom tolik, kolik je potřeba). Jak získat takové postavení ve společnosti? Když mám peníze, založím fond (vybavím knihovnu Carnegie hool). Ale tajně. Lidé budou tápat, co za mecenáše zařídil tutu knihovnu. Já se zasloužím, aby se lidé jakoby náhodou dozvěděli, že jsem to právě já. Tím si zasloužím uznání společnosti (jsem úspěšný, bohatý, ale hlavně skrovný).

Akumulace materiálu, peněz v kapitalismu nemá hranice.

Ve vztahu k dělníku platí stejná teorie jako pro podnikatele, práci mi uložil bůh. Je to výhodnější motivační systém než peníze. Málo peněz nemotivuje, velké množství peněz vede k tomu, že člověk nemá zájem na vyšší výkon. On si nepotřebuje vydělat více, než potřebuje k zabezpečení rodiny a ke svému blahobytu.